Skuvla oassin nášuvdnahuksemis
Dan 50 jagis mat leat gollán skuvlla ásaheami rájes 1969, de lea Sámi joatkkaskuvla leamaš mielde njulgeme vahágiid maid Norgga assimilerenpolitihka dagahii sápmelaččaide ja sámi kultuvrii. Ohppiin geat álge Sámi joatkkaskuvlii ovdal 1976, sis ii lean sámegieloahpahus vuođđoskuvllas ja ledje eatnigielaset dáfus analfabehtat. Máŋgasii lei ođđa máilbmi go viimmat ožžo oahpahusa iežaset gielas, kultuvrras ja historjjás. Dát lei nanu doarjjan go de studeregohte allaskuvllain ja universitehtain, ja dan bokte sáhtte leat mielde sámi našuvdnahuksemis.
Stáda assimilerenpolitihka
Norgga čađahii almmolaš assimilerenpolitihka 1880 rájes gitta nuppi máilmmisoađi rádjai. Skuvla, internáhtat ja girku ledje dehálaš dáruiduhttinásahusat. Oahpaheaddjit gildojuvvo geavaheames sámegiela oahpahusas. Sámi mánát eai ožžot sámástit skuvllas, ja eatnasiidda lei eatnigiella áidna giella maid hálddašedje. Olu sámemánát čohkkájedje jahkeviissaid jávkokeahttá skuvllas. Giela geažil ja maiddái dan dihte go skuvlla sisdoallu ii lean relevánta sámi ohppiide.
Johan Turi, boazodoalli ja vuosttas sámi girječálli, muitalii sámi ohppiid skuvlavázzima girjjistis Muitalus sámiid birra ná (1910):
…schooling spoiles sámi children. They learn good things, but they also learn much that is useless. And what`s more, they aquire a settlers` nature and they spend their best learning years away from the Sámi, and they learn only about the settlers` life and nothing at all about Sámi life. And their nature is changed as well: their Sámi life is lost and they aquire a settler`s nature instead.
Nanu ođasmahttinproseassa
1950- ja 60-jagiin álggahii nanu ođasmahttiproseassa sámi servodagas, muhto maiddái guoddorievdama eiseválddiid bealis sámi giela ja sámi kultuvrra ektui. Dát dáhpáhuvai oktanaga go sámiid iežaset kultuvrralaš diđolašvuohta nannejuvvui, ja maiddái dáhpáhusain mat dáhpáhuvve riikkaidgaskasaš arenain minoritehta- ja olmmošvuoigatvuođagažaldagain maŋŋel soađi.
Sámekomitea ásaheapmi
Dán geažil ásahuvvui 1956 Sámekomitea (sámegažaldagaid čielggadeapmi komitea). Komitea árvalus mii ovdanbuktojuvvui 1959 rádjai, adnojuvvo minoritehtapolitihkalaš jorggáldahkan. Dát mielddisbuvttii earret eará ahte guokte dehálaš olahusa sámi oahpahusa ektui ollašuvvagođii: sámi álgooahpahus álggahuvvui Kárášjogas ja Guovdageainnus 1967. Kárášjoga logahahkii, mii maŋŋel šattai Sámi joatkkaskuvla Kárášjogas, álggahuvvojedje ges sámegielluohkát 1969.
Sámiid mobiliseren
Sierra skuvla sámegielain sámi báikki ii leat álgoálggus diehttelas áššiin, ja ii dat ásahuvvon rahčamuša haga. Sápmelaččat Kárášjogas čohkkejedje návccaid mii de loahpas váikkuhii ahte skuvla ásahuvvui Kárášjohkii. Vigdis Stordahl dadjá artihkkalis “Et samisk alternativ” ahte gaskamuddu 1960-jagiin ledje guokte váldooainnu man báidne almmolaš digaštallama sámiid dilálašvuođa.
Molssašavttut buori eallimi
Okta oaidnu, mii earret eará bealuštuvvui stuora čoahkkimis Kárášjogas, gehččojuvvui sámi kultuvrra leat jo duššaduvvon ja ahte hehttii ovdáneami. Dat nubbi oaidnu, man ođđa sámelihkadus ja Sámekomitea ovddidedje, oidne ovdánanvejolašvuođaid sámi kultuvrra ja servvodateallima dáfus dainna eavttuin ahte stádaservodat addá vuođu ovdáneapmái. Dát guokte váldooainnu, sámi ja dáčča, ovddidedje goabbat lágan duohtavuođaáddejumiid dahje molssaeavttuid buori eallimii.
Sámi logahat geahččalanortnetdásis
Golggotmánus 1967 nammadii Girko- ja oahpahusdepartemeantta lávdegotti veahkehan dihte fágalaš doaimmaide sámi logahatoahpahussii geahččalandásis. Boađusin šadde oahppoplánat sámi historjjá ja kulturmáhtus ja sámegiella liigegiellan/nubbin giellan.Kárášjoga logahatluohkát sámegielain álggahuvvui 1968 čavčča 27 ohppiin juhkkojuvvon guovtti luohkkái. Sámegieloahpahus addojuvvui ovtta jovkui eatnigiellan, ja nuppi jovkui ges vierisgiellan. Sámi fáttát laktojuvvo fágaide nugo historjái, geografiijai ja religiovdnii. 1974 rájes rievddai skuvla reforbmalogahahkan daid vejolašvuođaiguin mat dan mielde čuvvo heivehit oahpahusa. Seamma jagis skuvla fálai oahpahusa sámegielas váldogiellan. Skuvla namman šattai Sámi joatkkaskuvla Kárášjogas.
Láigovisttis sierra skuvlavistái
Vuosttas logijagiid maŋŋel Sámi joatkkaskuvlla ásaheamis oahpahus láhččojuvvui láigovisttis maid gielda eaiggádii. 1978 skuvla fárrii sierra vistái mii doalai dalá áiggi oahpahusvisttiid dási mii heivii dábálašfágaid fálaldahkii, veaháš olggobealde báikeguovddáža. Skuvla juogadii visttii Sámi earenoamášgirjerádjosiin ja álbmotgirjerádjosiin gitta jagi 2000 rádjai go Sámi earenoamášgirjerájus sirdojuvvui ođđa sámediggevistái ja Álbmotgirjerájus ges gielddavistái. Skuvla beasai dasto ávkkástallat eanet lanjaid ja ásahedje sierra skuvlagirjerádjosa.
Kárášjoga gielda áŋgirušai
Kárášjoga gielda áŋgirušai ásahit fidnofágalaš fálaldagaid skuvlii. Sivvan dása lei go buot sámi gielddain lei dárbu sámegielat dearvvašvuođabargiide, ja veahkkebargi oahppofálaldat álggahuvvui láigohuvvon lanjain 1984. Gielda áŋgirušai maiddái ásahit fálaldagaid huksenfágas ja mekánalaš fága geasuhan dihte gánddaid. Nieiddaid ektui eai lean gánddat miellasat fárret eret báikkis váldin dihte oahpu. Sávaldat huksenfágafálaldahkii lei čatnon dasa ahte beahcás Kárášjogas lei guhkes dimbbarárbevierru. Mekánalaš fága gehččojuvvui leat dárbbašlaš fágan boazodolliide geat fertejit máttit ieža divodit iežaset fievrruid. Skuvlavistti fertii viiddiduvvot čáhkken dihte fidnofágalaš oahppofálaldagaid. Čakčat 1996 lei skuvlla ođđa oassi gárvvis ja doppe ledje oahpahuslanjat fidnofágaide, muhto maiddái kánturlanjat bargiide.
Ođđa huksenhálla ja lanjaid ođasteapmi
2016 skuvla válddii atnui ođđa huksenhálla earenoamášlanjaiguin mat heivejit huksen- ja rusttetteknihkkii.Ná válddii teknologiija- ja industriijafága badjelasas boares huksenhállalanja. Ná beasai skuvla viiddidit TIB-fálaldaga ja lea dan rájes fállojuvvon jo1 ja jo2. Dan geažil go váruhuvvui leat asbeasta skuvlavistti boares oasis, de čađahuvvui asbeastakárten mii duođaštii ahte vuhttui asbeasta seinniin, robis ja láhttis, de mearridii vistteeaiggát Statsbygg ođasmahttit dán oasi. 2019 gárvejedje huksejeaddjit skuvlavistti boares oasi, ja skuvlavistti ođasmahttojuvvui nu ahte sihke lanjat ja rusttegat heivejedje studerenráhkkanahtti suorgái ja fidnofágasurggiid dárbbuide, muhto ođastuvvon lážii maid vejolašvuođa laktit árbemáhtu buot fágaide.
Sámi fápmoguovddáš
Sámi joatkkaskuvla višuvdnan lea doaibmat sámi fápmoguovddážin gos sámi oahppit sáhttet oažžut ollislaš sámi joatkkaoahpu mii lea ođđafuomášeaddjin seammás go ruohtasta sámi árbemáhtus ja árvvuin eamiálbmotgeahččansajis. Oahppit galget maid ovdánahttit váibmogielaset dahje váldit ruovttoluotta váibmogielaset. Seammás galget oahppit ovdánit fágalaččat, sosiálalaččat ja kultuvrralaččat fátmmastahtti ja movttiidahtii sámi oahppanbirrasis.