Sámevuođa illu ja moraš

Sámevuođa illu ja moraš

Sámi joatkkaskuvla Kárášjogas searvá juohke jagi Giellavahkkui. Giellavahku ulbmilin lea buoridit sámegielaid stáhtusa, ja buoridit máhtu sámi giela ja kultuvrra birra olles servodagas. Juste dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis, maiddái dáppe Kárášjogas. 

Mii beasaimet ieža válljet mo mii háliideimmet dáinna fáttáin bargat, ja min vuođđojurdda lei ahte sámevuođas leat sihke buori ja váivves bealit. Ruoná koloniseren ja dekoloniseren lei maiddái jurdagiin go bargagođiimet. Dan dihte gohčodat iežamet prošeavtta Sámevuođa illu ja moraš. Mii háliideimmet čalmmustahttit sihke sámegiela ja kultuvrra, ja nu šattaige praktihkalaš prošeakta gos sihke gávttit ja govvadáidagat šadde boađusin. 

 Mii leat ieža vásihan, muhto maiddái oaidnán sosiála mediain mo sápmelaččat cielahuvvot. Čáhppes gávtti herviimet cielus ja váivves sániiguin, ja nu galgá ge gákti symboliseret sámevuođa morrašiid. Vilges gávtti fas čiŋaheimmet ilolaš ja finna vásáhusaiguin, ja fertet gal mieđihit ahte bargu vilges gávttiin lei olu váddásat go leimmet jurddašan. Govaid bokte háliidat čalmmustahttit sámiid dáistalemiid. Dan agálaš nákku stuorra servodaga vuostá, gos min eatnamiid ja birgejumi vigget rievidit.

Mii eat lean vuordán ná olu fuomášumi min prošektii. Lea dieđusge leamaš hui somá go servodat lea beroštan min barggus, muhto dat maid orru čájeheamen ahte cielaheapmi ja vašši sámevuođa vuostá lea juoga maid olusat vásihit. Leat giitevačča go Sámediggi ovttas Politiijadirektoráhtain dál rahpá Samehets.no

Dás gávnnat samehets neahttasiiddu: samehets.no. Jus leat vásihan sámecielaheami de dán siiddus gávnnat neavvagiid dasa mo dan sáhttá dustet.